Řehka – V případě války NATO s Ruskem by stát musel výběrově mobilizovat

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka

Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle Aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky by stát musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci.

Ruská agrese na Ukrajině podle Řehky znamenala změnu v myšlení západního společenství, které si začalo připouštět možnost vzniku války v Evropě, což do té doby bylo tabu.

„Bylo nepředstavitelné, že nějaký agresivní stát na evropském kontinentu napadne jiný stát a zahájí válku, ve které se bombardují města a zabíjí civilisté,“ podotkl v rozhovoru pro ČTK.

NATO i jeho členské státy proto mimo jiné začaly přepracovávat své strategické dokumenty, ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika.

Připravuje se proto změna bezpečnostní i obranné strategie, upravovat se následně bude i dlouhodobý výhled pro obranu a koncepce výstavby české armády.

Společnost si podle Řehky nově připouští, že je potřeba se chystat na případný dlouhodobý válečný konflikt na větším teritoriu proti vyspělému protivníkovi. „To samozřejmě vyžaduje dramaticky odlišný přístup k obraně a dramaticky jiný přístup k budování schopností armády,“ řekl.

Nemění se podle něj to, že armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, tanky nebo stíhací letouny, ale urgence přístupu. „Krize nám ukázala, že je potřeba to fakt vzít vážně a sakra to urychlit,“ podotkl.

Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle Aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by nestačila.

„Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé, nebo věcné zdroje materiálu,“ uvedl.

Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky. Poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území ČR. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ uvedl.

Ukrajinci se podle Řehky dokázali Rusku na počátku války ubránit, protože byli připraveni, semkli se jako společnost a byli ochotni za každou cenu bránit hodnoty, které jsou pro ně cenné. Ukázali tak, že si západní pomoc zaslouží.

„Velká lekce z Ukrajiny je: nespoléhejme na to, že za nás někdo něco udělá. My v první řadě musíme být odhodlaní a připravení,“ řekl. Za další poučení považuje to, že obrana musí být věcí celé společnosti.

Vojáci podle něj nyní vedou například diskuzi o „kvalitě versus kvantitě“ a nalezení správné vyváženosti. „Jestli mi někdy nestačí o něco jednodušší prostředek, protože je pro mě cennější, že bude dostupný, když ho budu potřebovat,“ poznamenal.

Armáda se podle něj pokouší z konfliktu poučit, shromažďuje proto informace z různých otevřených zdrojů, ale i přímo od ukrajinské armády nebo od vojáků. „Snažíme se vyhodnocovat, co to pro nás znamená,“ doplnil.